Jurij Rytcheu

Jurij Sergejevič Rytcheu
Jurij Sergejevič Rytcheu
Narození	8. března 1930 ; Uelen
Úmrtí	14. května 2008 (ve věku 78 let) ; Petrohrad
Příčina úmrtí	mnohočetný myelom
Místo pohřbení	Hřbitov Komarovo
Povolání	scenárista, spisovatel a překladatel
Alma mater	Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity
Žánr	román
Témata	literární činnost a překladatelská činnost
Ocenění	Řád rudého praporu práce; Řád přátelství mezi národy; Řád čestného odznaku
Politická příslušnost	Komunistická strana Sovětského svazu
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jurij Sergejevič Rytcheu (Ю́рий Серге́евич Рытхэ́у, 8. března 1930 Uelen — 14. května 2008 Petrohrad) byl ruský spisovatel čukčského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny lovců, jeho dědeček byl šamanem. Dostal jméno Rytcheu, což v čukštině znamená „neznámý“; v dospělosti přijal ruské jméno a otčestvo od svého známého, příslušníka geologické expedice, což byla podmínka k udělení občanské legitimace. V mládí pracoval jako námořník a přístavní nosič, přispíval do časopisu Sovětská Čukotka. Roku 1949 odjel z Čukotky do Leningradu, kde vystudoval filozofickou fakultu tamní univerzity. Roku 1953 vydal v ruštině svoji první knihu, sbírku povídek Lidé z našeho pobřeží, a v roce 1954 byl přijat do Svazu sovětských spisovatelů.

Jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků a byly sovětským režimem prezentovány jako doklad péče státu o kulturu malých sibiřských národů. V roce 1967 Rytcheu vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Za své dílo obdržel Státní cenu a Řád rudého praporu práce. Jezdil přednášet na Západ, díky znalosti angličtiny pracoval pro UNESCO. Časem začal své knihy psát v čukštině, v letech politického uvolnění se zabýval i do té doby tabuizovaným tématem původní čukotské spirituality.

Přeložil do čukštiny román Tichona Sjomuškina Na Čukotce svítá, později překládal také Puškina nebo Tolstého. Je autorem libreta k suitě Eduarda Artěmjeva Teplo Země a scénáře filmu Kdo jde stopou rosomáka, který natočil roku 1978 režisér Georgij Kropačjov. Zemřel v roce 2008 v Petrohradu na mnohočetný myelom.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Lidé z našeho pobřeží. Přeložil František Holešovský, Svět sovětů 1955
Když sněhy tají. Přeložil František Holešovský, Svět sovětů 1960
Sen za polární noci. Přeložil Vojtěch Jestřáb, Lidové nakladatelství 1975
Magická čísla. Přeložila Dagmar Čápová, Lidové nakladatelství 1988

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]